To samozřejmě ukáží až následné týdny a první ohlasy klientů. Již nyní je ale možné říct, že mBank přináší rozhodně hodně nového.
Zdá se, že bankovní trh nyní prožije to, co evropské aerolinie před deseti lety: Nástup low-cost, tedy nízkonákladové, konkurence.
Jistě, mBank má hodně společného s dopravci, kteří jsou schopni vozit pasažéry téměř zdarma.
Něco zdarma, zbytek za víc
Stejně jako low-cost aerolinky, i mBank staví na tom, že základní služby je možné získat zdarma, za další si ale řádně klient připlatí. Například výběry z bankomatu, které stále patří k tomu základnímu, co banky nabízí, jsou zdarma pouze tři. Za každý další již klient dá 19 korun, takže čtvrtým výběrem se bance splatí předešlé tři.
Stejně tak nízkonákladový dopravce nabídne letenku klidně i zdarma, ovšem pití na palubě už je za slušný bakšiš.
Je otázkou, zda je toto správná cesta. Zatímco levné cestování je spíše o zábavě, o turismu, zkrátka o trávení volného času, peníze jsou pro Čechy stále příliš vážná věc. A tak přestože téměř všichni shodně (a rádi) nadáváme na vysoké poplatky, budeme věřit někomu, kdo bude pracovat s našimi penězi a bude to chtít dělat téměř zdarma?
Zní to lákavě, ale těžko říct, jestli Češi nejsou ještě příliš peněžně-konzervativní.
Banka samozřejmě může se svěřenými penězi pracovat, tedy je investovat či používat na úvěrování. Přesto tím podstupuje vyšší riziko, než jednoduchým kasírováním poplatků a klint banky s tímto faktem musí počítat.
Radši po americku?
Zatím, velmi polehoučku, některé banky zkouší „americký“ model. Tedy určitý měsíční paušál, ve kterém je zahrnuto vše, co klient potřebuje.
Zažil jsem to u Bank of America. Za šest dolarů měsíčně (tedy řekněme polovina průměrné hodinové mzdy) jsem dostal účet, kartu a nemusel jsem se o nic starat. Výběry, vklady, platby, internetové bankovnictví, cashback, vše bylo v ceně – to znamená ani žádné poplatky typu „za položky“.
Výsledkem nejnovějšího kola „boje o peníze“ klientů by tak mohl být kompromis mezi „zdarma“, tedy mBank, a „za draho“, tedy bankovní kolosy. Model „made in America“.
Ať si banka měsíčně strhne jasně daný paušál a nechá mne s účtem dělat, cokoli se mi zlíbí. Za férovou službu férová odměna. A budeme všichni spokoji. Tedy já určitě.